Davide (Damichi) - Made in Italy

Urostlý DAVIDE u nás okouzlil především ženskou část publika při četných vystoupeních se souborem DaMiChi, které spolu s Davidem tvořili ještě Michal David a zpěvačka Chiara. Album tohoto tria s názvem „Největší italské hity“ se stalo bestsellerem. K úspěchu přispěl především DAVIDE, a to nejen svým „přímořským šarmem“ (pochází z města Fano blízko pláží v Rimini), ale hlavně šarmantním hlasem. Na svou sólovou desku MADE IN ITALY si DAVIDE nyní vybral další nezapomenutelné italské písničky, které jsou v jeho podání a v nových úpravách opravdu neodolatelné. Přesvědčte se…

DAVIDE se v české pop music nezjevil až nyní coby hvězda DaMiChi. Všechno začalo někdy v půlce devadesátých let, kdy se tento povoláním policista-carabiniere rozhodl, že už se bude věnovat jenom muzice a své oblíbené kytaře a začal vystupovat na hudebních akcích po střední Itálii. A pak, po jednom ryze turistickém výletu do Čech, které si hned napoprvé zamiloval, se už natrvalo usadil v Liberci. Tam si s kamarádem otevřel pizzerii, kde nejen zpíval hostům svoje vlastní písničky jen tak s kytarou, ale samozřejmě také umně hnětl těsto… Zde ho náhodou objevila Ilona Csáková, s níž později natočil duet k vlastní původní písničce Giorni di Parole, která je zde připojena jako závěrečný bonus. „Světovou premiéru“ má na albu úprava jediného velkého hitu italské skupiny Via Verdi s názvem Diamond, kterou Davide spolu se svým kamarádem a spoluhráčem na kytaru Ferrantem Rovinellim milují už od mládí. Tato písnička měla původně anglický text, Ferrante napsal nový v italštině, a část dokonce v češtině. Davide v ní nyní českým dívkám zpívá o tom, že ne všem Italům jde „jen o to“… DAVIDEMU se tedy až v Čechách splnil jeho sen – zpívat a dávat lidem radost.

Sleeve note Miloše Skalky:

MUSICA ITALIANA

Ostrý obraz a dobrý zvuk, vítejte na pódiu divadla Ariston v italských klimatických lázních Sanremo… Tak jsem v osmdesátých letech vítal diváky u obrazovek někdejší Československé televize, která od své partnerské italské veřejnoprávní RAI rok co rok přebírala (kromě jiných hudebních akcí) rovněž záznam z dění na pódiu nejstaršího písňového festivalu Evropy.

Doba je jiná. Festival v Sanremu se sice má i nadále čile k světu, jen o jeho novějších ročnících u nás moc nevíme. Ale v paměti přetrvávají mnohé z písní, které tento festival uvedl do života (nebo na jeho jevišti odezněly při vystoupení hostů). Některým z nich vrací nový život tento výběr nazvaný jasně MADE IN ITALY.

Název mu dal jeden z velkých hitů ze zpěvníku tria Ricchi e Poveri, které tvoří Angela Brambati, Franco Gatti a Angelo Sotgiu. Trojice nasázela na evropskou hudební scénu řádku jednoduchých, melodicky přitažlivých a dodnes oblíbených hitů jako M’innamoro di te (u nás Jitka Zelenková a Slávek Talián pod názvem Jsem tady já), Mamma Maria (Těžkej Pokondr jako Máma má mísu), Come vorrei (Helena Vondráčková a Jiří Korn jako Slunce), Voules vous danser, Piccolo amore, Sará perché ti amo (Těžkej Pokondr jako Hej, volá Sisa), Cosa sei, Hasta la vista a samozřejmě Made in Italy.

Bard italského popu, před deseti lety zesnulý Domenico Modugno, festival v Sanremu vyhrál v roce 1958 s vlastní melodií Nel blu dipinto di blu, která zlidověla na celém světě pod názvem Volare (obsadila rovněž 1. místo americké singlové hitparády a Modugno za ni získal Grammy v kategorii Píseň roku). Skladba existuje v desítkách verzí, kromě té autorské pořídili jednu z nejznámějších Gipsy Kings.

Cantautore, tedy zpívající autor Toto Cutugno (vlastním jménem Salvatore), vedle Daria Fariny, Cristiana Minellona, Luigiho Alberteliho a Enrica Riccardiho zřejmě nejvýraznější autor melodického italského popu sedmé a osmé dekády, vyhrál Sanremo v roce 1980 s písní Solo noi, o tři roky později skončil se skladbou L’Italiano čtvrtý (v podání kuriózního domácího tria Triky a pověry, které vytvořili Petra Janů, Karel Šíp a Jaroslav Uhlíř, pod titulem Ital nezná ten zázrak). Cutugnovu kantilénu Musica u nás v české verzi (Muzika) zpopularizoval Karel Gott.

Někdejší italsko-americká manželská dvojice Al Bano (Albano Carrisi) & Romina Power získala se svým klíčovým hitem Felicitá na festivalu v Sanremu v roce 1982 cenu za druhé místo (Těžkej Pokondr jako Felicie), o dva roky později Al Bano coby sólista festival vyhrál s písní Ci sará.

Drupi (vlastním jménem Giampiero Anelli) v roce 1973 v soutěži festivalu Sanremo beznadějně propadl. Jinými slovy, s písní Vado via skončil u poroty úplně poslední. Také proto, že se jeho „chraplavá“ interpretace dokonale vymykala do té doby kralujícímu kantilénnímu belcantu. Ale – už za týden ho nahrávka této písně katapultovala nejen na špičku hitparády doma v Itálii, ale zcela překvapivě i na 88. místo žebříčku nejprodávanějších singlů ve Spojených státech, zatímco v Británii byl dokonce sedmnáctý! Z Drupiho pozdějšího zpěvníku si Hana Zagorová vybrala píseň Sambario (Málokdo ví), Felix Slováček nabídl instrumentální verzi písně Piccola e fragile, zatímco Karel Gott proslavil baladu Sereno e (Je jaká je).

Zpěvák nevelkého vzrůstu, který si říká Bino, uvedl v roce 1978 ve známost snadno zapamatovatelnou baladu Mama Leone, kterou navíc v refrénové hlavě ozvláštnil dokonale znějícím falzetem. Nahrávka slavila obrovský úspěch, který už nikdy poté Bino nezopakoval. I s odstupem čtvrt století se jeho snímek znovu a znovu objevuje na kompilacích italského popu let minulých.

Skupina I Santo California se navzdory čilé nahrávací aktivitě prosadila (a proslavila) prakticky také jedním jediným hitem. Ani nezničitelné Torneró však nemůže chybět na žádném reprezentativním výběru hitů minulosti z jihu Evropy (česky píseň u nás natočila Ilona Csáková, v instrumentální verzi se sopránsaxofonovým sólem ještě před ní Felix Slováček).

Tělesnými proporcemi po všech stránkách obdivuhodná Sabrina přispěla k diskotékové scéně osmdesátých let také jediným hitem, jehož síle však zub času nic neubral na intenzitě. Komicky školácký pseudoanglický text nahrávky Boys funguje spolu s výrazným rytmem a dotěrným refrénem dodnes.

Umberto Tozzi patří k nejvýraznějším italským hitmakerům a v tandemu s Giancarlem Bigazzim vytvořil nerozlučnou autorskou dvojici. Jako skladatel se prosadil už začátkem sedmé dekády, poté hrál na kytaru ve skupinách Data a La Strana, v roce 1976 se prosadil i jako zpěvák. Celoevropskými hity se staly jeho nahrávky Gloria (Petr Rezek jako Kino Gloria), Ti amo (Triky a pověry jako Ty, jámo) a Tu (pod názvem Ty znovu Petr Rezek).

Půvabná Alice (vlastním jménem Carla Bissi) už nikdy – alespoň v evropském měřítku - nepřekonala úspěch svého sanremského autorského hitu z roku 1981 Una notte speciale (Karel Gott pod názvem Oheň v sobě máš), který ji však navždy ukotvil v historických análech elegantního italského popu.

Portorikánský rodák, nevidomý americký zpěvák a instrumentalista José Feliciano, zažil festival v Sanremu koncem šesté dekády, kdy identické soutěžní písně italských autorů zpívali vedle domácích interpretů i zahraniční hosté. Jistě i Feliciano může za „nesmrtelnost“ všeobjímající balady Che sará, kterou u nás doma začátkem sedmdesátých let uvedl ve známost Pavel Novák (Nádherná láska).

Suma sumárum, vděčné a věčné italské hity let minulých v současném aranžérském kabátu a opravdový Ital DAVIDE. Co dodat? Snad jenom: Dobrý zvuk!

Miloš Skalka, červen 2004